Vůně floxů a chuť angreštu…

První písemná zmínka o existenci osady, původním názvem Dittersbach, rozložené podél potoka Křetínky, 8 km jihovýchodně od Poličky, pochází z roku 1557. Jde však o mnohem starší lokalitu, jež své jméno dostala po lokatoru Ditrichovi a v níž stával dřevěný gotický kostel (z jeho interiéru pocházela starobylá socha Madony, uchovávaná ještě v roce 1677). V roce 1850 byla příslušenstvím hradu Svojanov, který byl tou dobou majetkem Zárubů z Hustířan. Později připadla k bysterskému panství, kde se poprvé uvádí v roce 1710 a k němuž náležela až do zániku feudalismu (připomeňme, že Bystré vlastnila v letech 1707–1828 říšská hrabata z Hohenembsu).

Českomoravská vysočina je kus Země, odkud pocházíme. Kraj chudých rolníků, chalupníků, podruhů, ale i řemeslníků, zejména pak ševců.
A téměř v jejím středu, městečku Bystré u Poličky na Svitavsku, se můj otec Leopold v roce 1909 narodil. Nejdříve krátce o původu rodinném. Říkám krátce, neboť ledacos už nevím, či dokonce jsem nikdy nevěděl. O něčem lze vystavět jakousi posloupnost z útržků rodinných debat, ale vždy to bude, bohužel, neúplné. Škoda.