Jdi na obsah Jdi na menu

Stašov, kolébka rodu Bočků

8. 7. 2014

Historie

Dominantou Stašova je mohutná jednolodní stavba kostela Nanebevzetí Panny Marie s třípatrovou hranolovou věží v západním průčelí, vybudovaná v roce 1873, náhradou za barokní svatyni, jež v roce 1856 vyhořela. Dne 2. června roku 1983 zapálil úder blesku malou věž a následný požár zničil střechu celého kostela. Rovněž spadly obě věže kostela a zvony byly požárem roztaveny. S pomocí dobrovolníků se podařilo kostel opravit i za komunistického režimu. Nové slavnostní vysvěcení kostela provedl dne 30. 10. 1988 tehdejší ordinář Královehradecké diecéze ThDr. Karel Jonáš. K chráněným historickým památkám obce náleží také přilehlá fara, dům č. p. 5, empírová stavba z počátku 19. století. Do katastru obce patří ještě samota Balda, zvaná také Zlatá studna (Waldbrunn, Wald). V 17. století tu při hledání zlata objevili pramen minerální vody, u něhož pak zásluhou hrabat Hohenembsů vyrostly malé lázně (1748) a mariánská kaple. Brzy k nim přibyl i zámek, který sloužil k občasnému pobytu vrchnosti až do roku 1869, kdy došlo k jeho adaptaci na veřejný lázeňský dům. Toto místo zasazené do malebné přírody, bylo ještě před 2. světovou válkou hojně navštěvováno (mimo jiné u pobýval i Jaroslav Vrchlický), díky čemuž mohla vzniknout Nová Balda, vzdálená jen pár stovek metrů od starého areálu. Na sklonku války ovšem lázeňské budovy zpustly natolik, že v letech 1946–1947 musely být některé z nich zbořeny (bývalý zámek). Brzy na to byly zrušeny i samotné lázně. Na Baldě dosud stojí poutní kaple Panny Marie Sněžné, vybudovaná počátkem 19. století, ještě za Hohenembsů. V současné době se rýsuje reálná možnost aspoň částečného obnovení lázeňského provozu. Stašov byl v minulosti z části zemědělskou osadou, obživu mnohým ze zdejších obyvatel poskytovaly místní, do dnešní doby částečně provozované kamenné lomy.

Současnost

Obec Stašov se rozprostírá na východním okraji okresu Svitavy v oblasti Českomoravské vrchoviny o průměrné nadmořské výšce 585 m a je součástí Pardubického kraje. Nejvyšším bodem o nadmořské výšce 693 m je Baldský vrch. V obci pramení říčka Křetínka. Stašov je rovněž součástí mikroregionu Poličsko, jehož území tvoří 21 obcí s celkem 20.046 obyvateli o rozloze 284 km.

V katastru obce žije 255 obyvatel a o víkendech se počet zvyšuje o chalupáře, kteří zde vlastní 27 rekreačních objektů. Působí zde 2 firmy podnikající v oblastí zemědělské výroby a těžby a zpracování kamene. Obec je vybavena prodejnou smíšeného zboží a pohostinstvím. Spojení s okolními obcemi je zajištěno autobusovou dopravou. V katastru obce je vybudován víceúčelový sportovní areál, zahrnující fotbalové a víceúčelové hřiště. Dále je zde přístupná posilovna v objektu obecního úřadu. V obci působí hokejový a fotbalový klub. Hokejový klub Stašov vyhrál ročník 2005/2006 Městské hokejové ligy.

V katastru obce se nacházejí také lázně „Zlatá studna Balda“ jak již bylo zmíněno v historii obce. V současné době je zde poutní místo s léčivým pramenem, kioskem a kostelíkem. V těsném sousedství lázní Balda se nachází dětský tábor Jitřenka. V blízkém okolí se nachází hrad Svojanov, historicky bohaté město Bystré, město Polička rodiště Bohuslava Martinů, nebo Litomyšl, místo spojené se jménem Bedřicha Smetany.

Obecní symboly prezentují Stašov jako lokalitu ležící podél potoka (vlnitá pata štítu a vlnitá žerďová část listu vlajky), s existencí dvou svatyň mariánského patrocínia (dvojice lilií), mluvícího znamení (viz. poetické pojmenování Baldy – Zlatá studna), spojeného se symbolikou balského zřídla (tryskající pramen vody), modrá a stříbrná jsou nejen tradiční barvy mariánské, ale obecně symbolizují i vodu. A konečně spojení modré a zlaté najdeme v erbu významných a dlouholetých majitelů Stašova, hrabat z Hohenembsu (v modrém štítě půl zlatého kozoroha s černou zbrojí). Symbol rohu je užívaný dlouhodobě na pohlednicích a jiných materiálech obce jako logo.

Jiří Buřval, 22. březen 2007

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář