Jdi na obsah Jdi na menu

My, Braunerová a Roztoky

11. 8. 2008

Přímo do Středočeského muzea a po stopách malířky a grafičky Zdenky Braunerové s krátkým výšlapem do Tichého údolí Únětického potoka. Její život a osudy jsme měli nastudovány z vynikající publikace Františka Kožíka a z několika dalších publikací výše zmíněného muzea.

A tak jsme sedli do našeho vozíku, zapojili navigaci MIO a vyrazili. No, co mám povídat, skoro jsme tam nedojeli. Znám cestu dokonale a vím, že existuje prakticky jediná rozumná varianta od nás do Roztok. A to přes Žižkov, „Husákovou tmou“ na most, tunelem na Letnou a Korunovační pak dále spodem kolem bubenečské hospody Na Slamníku, Rooseveltovou, na Jugoslávských partyzánů kolem bývalého hotelu Internacionál (…byla tam věž a ještě jedna věž a bylo to vošklivý…), Sedlec a pak už to bylo jen coby kamenem dohodil.

Poslechl jsem ale bábu v navigaci a hlavně tu vedle mě, která hořekovala, že bude Žižkov ucpanej a tak jsem si to pěkně objel přes Strašnice až na Floru a pak doprava dolů a stejně jsem se na ten ucpanej, kterej ucpanej nebyl, Žižkov dostal. No a dále byla cesta pohodová až do těch Roztok.

ObrazekZdejší roztocké muzeum v zámku jsme již kdysi s manželkou navštívili někdy v polovině devadesátých let. Byla tam tehdy výstava na téma skauti a další expozice o rodině a firmě Neubert. Se synem někdejšího majitele velké tiskárny a nakladatele na Smíchově Karlem Neubertem jsme se v tu dobu trochu stýkali. Více na http://www.tippman.cz/casopis-font-clanky/f49_neubert_rozhovor.pdf.

ObrazekOsobnost Zdenky Braunerové jsme již tehdy znali právě ze zmíněných Kožíkových knih a tak téma našeho výletu mělo být poznání co se zde všechno změnilo. No, bylo toho moc. Nové expozice, restaurovaný Braunerův mlýn, restaurovaný ateliér Zdenky u  mlýna (který zde tehdy nebyl) a navíc prímová výstava z díla malířky, její zápisky, skicy, diáře, fotografie. Dopisy i jiné památky. To se to Kožíkovi psalo! A navíc v parku zámku soubor zahradních plastik, také malá kafírna s báječným kapučínem za pouhých 38 Kč/kus. Oběd ve zdejším, zdá se, že nově postaveném, hotelu téměř naproti zámku.

ObrazekCesta do Tichého údolí je z Roztok až k bývalé výletní restauraci Maxmiliánka asfaltovaná, lemovaná novými či restaurovanými sídly v duchu současného pohledu na architekturu. No, budiž. Konec asfaltu a vlevo vyhořelá a zchátralá Maxmiliánka. Někdejší vyhledávaná výletní restaurace. A vpravo od ní novější Koliba, zřejmě ne v provozu nebo jen omezeně. Trochu zklamání, na Maxmiliánce jsme se při naší předposlední cestě zastavili a docela dobře poobědvali.

ObrazekVydáváme se na menší procházku zalesněným údolím Únětického potoka, občas nás míjí nějaký ten cyklista nebo místní chodci s psíky. Je tu ticho, skoro asi stejné jako za časů Zdenky Braunerové. Občas nám ale naše století připomene hluk letadel, jdoucích asi na přistání v relativně nedaleké Ruzyni. Potok tiše šumí, je kalný (Zdenka by se v něm asi už nekoupala), slunce občas prozáří vzrostlé stromy a vytvoří v lese překrásné varianty zeleně. Od žlutozelené svítící až po temnou šedozeleň lesních zákoutí. Věříme, že citlivé malířské oko Zdenky Braunerové vnímalo tuto jednoduchou krásu středočeské přírody intenzivně, a proto její návraty do Roztok byly tak nedočkavé…

Vracíme se k autu. Nepočetná skupinka žíznivých cyklistů stojí zklamaně před zavřenou Kolibou a představa uhašení žízně kalnou vodou z potoka je zjevně nenadchává. Šlápnou tedy do pedálů a směr Roztoky. Stejně tak i my.

Na křižovatce na hlavní se rozhodujeme, navštívíme ještě Hanspaulku, kde jsem žil dvacet let, tedy tolik, kolik je dnes našemu vnukovi Davidovi. David na Hanspaulce ještě nikdy nebyl. ObrazekBereme to přes Babu a věnujeme minuty krásnému rozhledu na Podbabu a údolí Vltavy. Jasně, vedou se řeči, co, kdy, kde a kdo a tak plyne čas. Ulicí Na Pískách, Šáreckou ke škole v Sušické. A pak k mému bývalému bydlišti. Nikoho známého jsme nepotkali ani nevyhledali. A je konec vejletu. Cesta domů vede standartně přes Žižkov a zanedlouho jsme doma.Obrazek

Krásný den, i když jeho počátek tomu nenasvědčoval. Ale překoná se vše a …konec dobrý, všechno dobré!

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář